Krása je v oku držitele piva

Včera byly vyhlášeny Ig Nobelovy ceny. Vedle řady jiných důležitých výzkumů, od vlivu opery na uzdravování myší po transplantaci srdce (Mozartova La Traviata pomáhá) po prozkoumání biochemických procesů, kterými nás dokáže rozplakat cibule, byla oceněna i psychologická práce. Laureáty se stali Laurent Bègue, Brad J. Bushman, Oulmann Zerhouni, Baptiste Subra a Medhi Ourabah (pdf) za náročný výzkum v terénu – kdy v barech zjišťovali, zda se opilci považují za krásnější.

 

Již dřívější studie naznačovaly, že lidé pod vlivem alkoholu vidí druhé coby atraktivnější. Tým pod vedením Bèguea se zaměřil spíše na sebeposuzování, tedy zda alkohol přes svůj vliv na odbourání zábran a zlepšení nálady zvýší i pociťovanou atraktivitu pijáka. V jednom výčepu v Grenoblu tuto hypotézu potvrdili, když přítomní násoskové nadýchavší vyšší promile alkoholu, se považovali za atraktivnější.

Nicméně to byl teprve začátek. Lidé krásnější mohou více inklinovat k alkoholu, což by kauzalitu obrátilo. Rovněž se zdá, že samotné očekávání budoucí konzumace alkoholu, resp. toliko víra, že člověk pije alkohol, mění rozhodování. Je třeba prokázáno, že studenti myslící si, že jsou již pod vlivem alkoholu, ale ve skutečnosti pijící jen nealkoholické pivo, byly na ostatní agresivnější a v sexuálním chování vykazovali menší zábrany.

Byla proto provedena druhá studie, do níž byly subjekty nalákány pod rouškou testování chuti nových nápojů. Pití bylo pro někoho s alkoholem, pro jiné nealkoholické. Navíc výzkumníci v obou skupinách řekli polovině lidí, že pijí alkohol a druhé polovině, že nikoliv (někteří tedy věřili, že pijí alkohol a pili jen džus; jiní pili džus s alkoholem, o němž netušili, že tam je). Po „otestování chuti nápojů“ bylo s účastníky natočeno video, cvičná reklama na daný nápoj, a po jeho shlédnutí se každý měl ohodnotit, jak atraktivní, originální či zábavní byl.

Ukázalo se, že samotná víra, že je člověk opilý, ač není, způsobuje atraktivnější posuzování sebe sama. I skutečně opilí se považovali za o trochu krásnější (či ne tak neatraktivní), tento vztah však nevyšel statisticky signifikantní. Panel nezávislých 22 hodnotitelů pak viděl video každého účastníka a určil, jak skutečně atraktivně, originálně či zábavně působili. Ani opilí, ani ti, co jen věřili, že jsou, však atraktivněji nevypadali.

Studie plně splňuje motto Ig Nobelových cen, odměnit ty výzkumy, "které lidi nejdříve rozesmějí, ale pak je donutí přemýšlet." Ukázala, jak významně působí samotná víra v něco, byť reálně neexistujího; zde dokázala zlepšit sebedůvěru, která je jedním z vůbec nejdůležitějších faktorů při jednání s druhými lidmi či třeba při navazování (intimních) známostí.