Nová fakta o nevěře

„Fakta jsou pro lidi, kteří postrádají představivost vytvořit si vlastní pravdu,“ chtělo by se zrovna v tomto tématu odpovědět Effrosyně Adamopouloue (pdf). Nicméně ona pochopitelně nepsala o sobě, ale zaměřila se na faktografické a dlouhodobé šetření, v němž je v USA již od svých studentských let na základní škole sledováno asi 20 tisíc lidí, kteří o sobě výzkumníkům sdělují údaje, od spotřeby alkoholu a jiných drog, přes kriminální aktivity přes peripetie partnerských vztahů. A jedna z otázek cílí i na nevěru. Lze proto sledovat, které faktory ovlivňují, řekněme, flexibilní přístup k věrnosti.

Tak především se 21,5 % respondentů k nevěře přiznalo alespoň jednou. Byvší již v manželství jsou si věrnější, s mírou nevěry 12,9 %. Ženy i muži se k ní doznávají téměř stejně. Došlo tím k delší době předvídanému jevu: s nárůstem vzdělanosti žen, následného získání i lepších vyhlídek na pracovním trhu a tak větší finanční nezávislosti, nejsou již odkázány jen na manžela a jsou proto ochotny riskovat rozpadnutí vztahu kvůli nevěře podobně jako muži.

Graf ukazuje průměrnou četnost nevěr u manželů (červená linka), spolu žijících partnerů (modrá linka) a nejvyšší a stále rostoucí u randících osob (zelená) během let 1996 až 2001. U všech typů vztahů je naznačena sezónnost s vrcholy během léta.

Další zjištění jsou již přímočará, nevěrnější jsou nevěřící, bezdětní a ti méně spokojení ve vztahu. (Vše vyplývá z toho, že nevěrou riskují méně, protože by je rozpad rodiny tolik „nestál“. Rovněž může platit obrácená závislost, že ti, co podvádějí, nepreferují pořízení si potomka, jsou méně spokojení ve vztahu, atd.). Zahýbat je však především vlastností specifických lidí, kdo byl nevěrný v minulosti (či v dřívějším vztahu) má větší pravděpodobnost, že zahýbá dále, i v současném. Zároveň tito lidé prožili v minulosti více vztahů, které nevydržely ani půl roku. Hezčí i méně atraktivní lidé jsou na tom s nevěrou stejně.