pátek 11. dubna 2014

Prokletí Justýny: Proč jsou dobré skutky nakonec potrestány

Každý den pracujete na společném projektu, dáváte do něj maximum svých schopností i času, podobně jako řada kolegů. Víte však, že snaha jiných má limity. Na schůzích jim to vytýkáte, navrhujete nevyplatit odměny, nezapojí-li se více. Jen usilovná práce všech může přinést úspěch. Projekt nakonec dobře dopadne. Místo odměny či povýšení vás ale čeká rozčarování. Kredit sklidili lidé, kteří byli spíše šedivými myšmi, nevynikající – v kladném či negativním – v ničem. Naopak na vás dopadly nedodělávky a prémie za nic nestály.

Pakliže se v tomto příběhu poznáváte, jste Justýna. Původně hlavní postava stejnojmenného románu Donatiena Alphonse Françoise, markýze de Sade. Dívka, jež usilovala jen o cnostný život, přesto všemi byla jen zneužívaná, trýzněná a znásilňovaná, aby nakonec zemřela úderem blesku. S kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy jsme si od de Sada termín Justýna vypůjčili a označili tak osoby, které jsou poctivé, ochotně se obětující pro blaho společné věci, aby přesto skončily špatně. Pomocí experimentální hry na veřejné blaho jsme chtěli zjistit, zda jde o pravidlo či vzácnou zajímavost a proč dobráci takto dopadají.

Hra na veřejné blaho simuluje společné dílo. Každý hráč získá hotovost a jakoukoliv část – vše i nic – může dát do "společného fondu". V něm nashromážděné peníze se zdvojnásobí a poté rozdělí každému ve stejném poměru, tj. bez ohledu na jím přispěnou částku. Zde je háček hry – z pohledu celé skupiny je optimální, aby všichni přispěli vším, celkový výnos je nejvyšší. Individuální racionalita ale velí nedat nic – ponecháte si výchozí sumu a ještě dostanete podíl z fondu. Jelikož je hra hrána anonymně, participanti se na monitorech vidí jen pod nálepkou "hráč 1" či "hráč 8", žádný odsudek na sobce nedopadne.

Hraje-li se hra po více kol, spolupráce se hroutí. Zpočátku většina hráčů i dává do fondu vysoké částky. Vidí však, že někteří dávají málo či vůbec nic a z fondu jen berou. Nechtějíce nést kříž sami, přestanou i altruisté přispívat a celá hra skončí.

Krachu může zabránit jen institut trestání – po každém kole, když se ukáže, kolik každý přispěl, je umožněno hráčům potrestat druhé. Sami sice obětují část svých peněz – potrestaní však přijdou o víc. V takto nastavené situaci se spolupráce udrží. "Černí pasažéři" dávající málo jsou ostatními trestáni, což je do dalších kol napraví a přispívají více. Zde by mohl být optimistický, šťastný konec, ale není.

Trestání je dvojsečnou zbraní. Dokáže napravit parazity, co se chtěli jen vézt, umožní ale ubližovat komukoliv kýmkoliv. A pohříchu se ukazuje, že tresty dopadají i na štědré, spolupracující hráče. Toto "antisociální trestání" je poměrně rozšířené. Experimenty sehrané (pdf) v Řecku, Ománu či Bělorusku ukazují, že může být dokonce častější než běžné, "prosociální" trestání černých pasažérů.
Výdaje udělené na trestání parazitů, co se chtěli jen vést (zelená) a altruistických, spolupracujících hráčů (červená) v jednotlivých městech světa.

I v našem vzorku (pdf) složeného z více než stovky mladých Čechů se antisociální trestání systematicky objevovalo. Nejvíce trestů sice dopadlo na černé pasažéry, leč i na hráče přispívající maxima, Justýny – i oni zakusili mnohem intenzivnější tresty než ti, kteří do fondu přispívali jen průměrně.

Velikost obdrženého trestu v závislosti na výši příspěvků. Nejvíce trestů získávají černí pasažéři, poté Justýny (nejvíce přispívající hráči) a nejméně trestů dopadá na průměrně přispívající hráče.

Justýnám škodili především hráči přispívající málo, ale i průměrní hráči jim vzácně ublížili. Vysvětlení se skrývá v odlišnosti Justýn: nám normálním (co se nepředřeme) ukazují, že můžeme být lepší, což neneseme dobře. Paraziti Justýny nesnáší ze stejných důvodů, a protože správně očekávají, že je trestají a tak jim to (slepě) vracejí. Nepřekvapí pak, že společnosti, kde je trestání Justýn nejrozšířenější, vynikají i epidemií černého pasažérství v MHD, slabou vládou práva či zneužíváním moci, ale i sociálních dávek.


Psáno pro Lidové noviny a Osel.cz.

10 komentářů:

  1. (...) osoby (...) skončili (...)

    Snad mají v těch Lidovkách korektora.

    OdpovědětVymazat
  2. Odpovědi
    1. Koukám, že to není můj nejvíce gramaticky vypiplaný text. :-)

      Vymazat
  3. Dobrý den, pane Houdek,

    moc Vám děkuji za hezký článek, jen bych si na Vašem místě experimentátora dával větší pozor na volbu jazykových prostředků při vyvozování výsledků. Tím mám na mysli, že Vaše tvrzení (Vysvětlení se skrývá v odlišnosti Justýn.....) je docela silného charakteru. Osobně nejsem přesvědčen o tom, že Vaše vysvětlení je pravdivé. Experimenty nám dávají výsledky, ne však vysvětlení proč, tedy bych příště doporučoval spíše závěr typu: "Možným vysvětlením může být....".

    Těším se na Váš další článek.

    MP

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za reakci. Máte pravdu, nicméně v popularizačním souhrnu se musí použít jisté zkratky; rozepsání o motivech trestačů (na základě dalších dat/studií) se nachází v diskuzi v originálním článku. Jaké důvody jste vymyslel Vy? ;-)

      Vymazat
    2. Nemám žádné zkušenosti s psaním pro "popularizační účely", ale věřím tomu, že čtenář více ocení závěr typu: "Tak to je." než "Tak to je možné vysvětlení.", pak ale vyvstává otázka, jestli by měl autor přizpůsobovat závěry tomu, co se bude líbit čtenáři či ne...

      Domnívám se, že v prvním kole trestají hráči, kteří přispěli maximum, a snaží se potrestat hráče, kteří nepřispěli nic či velmi málo. Za možným vysvětlením, proč ostatní hráči, kteří nepřispěli nutně maximum, trestají jiné hráče je podle mého názoru následující motiv:

      Hráči chtějí záměrně snižovat výplaty ostatních, jelikož si užívají "pocit vítězství", čím větší je rozdíl mezi jejich výplatou a jiného hráče. (Něco na způsob Fehr - Schmidt function). Nemusí se nutně jednat o "pocit vítězství", protože možnou motivací může být i radost ze škodění druhému více než jsem poškozen sám.

      V následujících kolech už jsou motivy smíchané s touho po odplatě trestat za to, že nás někdo potrestal. (viz Antisocial Punishment Across Societies)

      Vymazat
    3. 1. Kde tvrdím, že autor by měl přizpůsobovat závěry vkusu čtenáře? (Jak by je navíc odhadl?) Napsal jsem, že jsou nutné zkratky a všechny nuance výzkumu převyprávět není účelné.

      2. Pakliže platí, že trestají dle pravidla "čím větší je rozdíl mezi jejich výplatou a jiného hráče" - tak je to právě ona "odlišnost" Justýn (protože ty mají nejméně), přesně, jak je uvedeno v originálním článku (a v popularizaci rozvinuto ilustrací s referenčním bodem "dobrého" člověka). F-S fcí bych to zrovna nenazval (beta, koeficient viny, by musela být záporná), i když je dost variabilní, přesto akcentuje minimalizaci nerovností, kdežto trestání Justýn vytváří ještě větší nerovnosti. A kdyby jim šlo o prostou radost ze škození, tak proč trestat zrovna Justýny?

      Vymazat
  4. Jakým způsobem prosím trestali? Díky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak uvedeno, hra se hraje v penězích, tresty se udělují rovněž v penězích. Mechanismus zjednodušeně spočívá v tom, že trestač obětuje kupř. 10,- Kč ze svého a jím potrestaný přijde o 20,- Kč.

      Vymazat