středa 9. září 2015

Přijímáním uprchlíků k blahobytu

Přistěhovalci kradou domácím lidem práci, zatímco zneužívají sociální podpory, zvyšují kriminalitu a ohrožují místní způsob života. Toť v kostce obavy před imigranty, starosti zcela relevantní, intuitivní a pochopitelné. Strach z cizinců je v lidské přirozenosti usazen hluboce. Nicméně stejně tak je přirozené si myslet, že Slunce obíhá Zemi. Zkusme „přistěhovaleckou intuici“ ověřit na faktech, která k tématu společenské vědy znají.

Americko-dánská studie Giovanni Periho a Mette Foged (pdf) využila Dánska coby přirozeného experimentu o dopadu přistěhovalců na zaměstnanost tuzemců. Dánové totiž v 80. a 90. letech minulého století uprchlickou vlnu z Jugoslávie, Afghánistánu a Somálska náhodně rozlili do svých různých okresů. Vybrali skupinu přistěhovalců stejné národnosti a bez ohledu na místní podmínky jí nabídli roční ubytování v okrese, kde se zrovna uvolnily ubytovací kapacity. Někdy i v oblastech s vysokou nezaměstnaností a nízkou průměrnou kvalifikací obyvatelstva. Samozřejmě vyvstaly obavy, že přistěhovalci (mající nízké vzdělání) nahradí Dány, vzroste nezaměstnanost nejnáchylnějších skupin a dojde ke střetům.
Růst uprchlické komunity v Dánsku od roku 1995 v tisících osob. Modří jsou obyvatelé bývalé Jugoslávie, zelení Afghánci, červení Somálci, oranžoví Iráčané a linka ukazuje Východoevropany.
Ačkoliv imigranti skutečně začali pracovat na nízkopříjmových místech v obchodě či v manuálních službách a „vyšoupli“ z nich domácí, vyvolali zároveň přesun tuzemců do lépe placených řídících pozic a nemanuálních služeb. Dlouhodobým důsledkem je, že rodilí Dánové díky migrační vlně mají lépe placenou a méně náročnou práci (pravdou avšak také je, že pro starší pracovníky efekt moc neplatil a spíše předčasně odcházeli do důchodu).

Graf ukazuje nárůst komplexity zaměstnání (povýšení kupř. z manuální na řídící pozici) u nízkokvalifikovaných Dánů poté, co jejich okres zažil příliv imigrantů (v letech; 0 značí rok 1994). Čárkované linky jsou 95% intervaly spolehlivosti.

Graf ukazuje nárůst hodinové mzdy u nízkokvalifikovaných Dánů poté, co jejich okres zažil příliv imigrantů (v letech; 0 značí rok 1994). Čárkované linky jsou 95% intervaly spolehlivosti.
K stejnému závěru dospěla i americká studie Davida Carda (pdf), která analyzovala kubánskou emigraci na Floridu, poté co Fidel Castro v dubnu 1980 prohlásil, že kdo chce do USA, nechť si odpluje. Následujícího půl roku z přístavu Mariel vyrazilo na 125 tisíc Kubánců a většina se usadila hned v Miami. Ačkoliv masa uprchlíků představovala 7 % ekonomicky aktivního obyvatelstva města (asi jako kdyby jen do Prahy přijelo na 50 tisíc uprchlíků), zaplnili prázdná či nechtěná místa a pomohli rozvoji zemědělství, ubytovacího a potravinářského průmyslu či se uchytili v řemeslech. Nebyl zjištěn naprosto žádný negativní dopad na zaměstnanost či mzdy obyvatel Miami.

Uprchlíci přitom neobsazují jen druhořadá zaměstnání. Kvůli nutnosti být aktivní, inovativní a s velkou vůlí v nové domovině prorazit, se oni či jejich děti často stávají výraznými podnikateli – prozkoumáme-li původ zakladatelů největších technologických společností dneška, Amazonu, Apple, eBay, Facebooku, Google, Oracle či Uberu, odhalíme, že u všech jde o první či druhou generaci přistěhovaleckých rodin. Přistěhovalci doslova vyvolávají rozmach ekonomiky (pdf).

Dopad uprchlíků na místní kriminalitu není natolik jednoznačný. Vlivná studie od Briana Bella a kolegů (pdf) na datech z Velké Británie kupříkladu ukazuje, že ačkoliv nijak neovlivňují násilnou kriminalitu (a to ani kriminalitu Britů proti nim), lze vysledovat, že s jejich příchodem roste v regionu majetková kriminalita. Nicméně detailní pohled napoví, že tato zločinnost je nejspíše důsledkem regulace či zákazu pracovat. Omezí-li se analýza jen na přistěhovalce, kteří mohli získat v Británii zaměstnání (jako třeba Východoevropané po vstupu do EU), naopak zjistíme, že jejich příchod následuje pokles celkové kriminality. Problémy způsobovali lidé, kterým nebylo umožněno, aby se o sebe postarali sami a „nezbývalo“ jim než překročit zákony. Studie nepřekvapivě uzavírá, že pakliže by se jim místo zákazů naopak poskytly jazykové a kvalifikační kurzy, zločinnost by nijak neovlivnili.

Přesto lze předpovědět, že máme před sebou budoucnost, v níž přistěhovalec či jeho potomek zabije Čecha. Událost, kterou si xenofobové nenechají ujít. Vnímejme ji v kontextu nespočtu ohrožení, která jsou řádově nebezpečnější. Třeba jen v roce 2013 se zabilo 11 lidí na žebřících. Za poslední desetiletí mají na svědomí dokonce přes stovku úmrtí. Petici proti nim nevidět, volání po vládní politice zajišťující bezpečné slézání šprušlí neslyšet, nikdo nepřichází se zákazy jejich prodeje a doporučeními sahat jen tam, kam se ze země dosáhne. Opatření, která by jistě zvýšila bezpečnost. Mnozí snad přesto cítíme, že některým neštěstím se prostě vyhnout nedá. Usilovně bojovat proti každému, byť nicotnému riziku, není návodem na šťastný, ani na naplněný život.

Mnoho důsledků přijímání přistěhovalců je složité předpovědět, jelikož závisí na specifických detailech imigrační politiky. Švédsko poskytuje imigrantům štědrou sociální výpomoc, čímž jim však snižuje motivaci hledat si práci, zlepšovat své jazykové schopnosti či kvalifikaci. Snadno tak vznikají ghetta a asimilace klopýtá. Ve Spojených státech (pdf) jsou imigranti více odkázáni na sebe, intenzivně se proto zapojují do pracovního trhu – jsou v práci déle, mají více zaměstnání a rychleji se proto i učí jazyk a integrují se do společnosti (byť si udržují i část vlastní kultury).

I když budeme ignorovat etické normy o pomoci člověku, který prchá kvůli bídě, hladu, válce či tyranovi, prostý ekonomický kalkul radí, že přijímání uprchlíků pro zemi znamená růst blahobytu jejích občanů. Češi by měli uprchlickou krizi využít a nikoliv se jí bát a uchylovat se k apokalyptickým vizím.


Psáno pro Hospodářské noviny.

9 komentářů:

  1. chodte s tym do prdele. Toto plati pri tisickach, nie pri miionoch, ktore nas cakaju, nebudte naivni...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Do Čech má přijít v černém scénáři dejme tomu 6000 uprchlíků (mluví se o 4tis.). Kde máte ty miliony?

      Vymazat
    2. Na cestě a v pohybu je 100 milionů lidí, vy osle!

      Vymazat
    3. A Evropa má zhruba 750 miliard obyvatel.

      Vymazat
  2. Mexikánci se sobrérem na hlavě by mě vubec nevadili

    OdpovědětVymazat
  3. Zajimave odkazy od Pavla Kohouta k tomuto tematu: https://twitter.com/josefslerka/status/643683105358876672

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Nicméně nechápu, proč mi pan Kohout vytýká demagogii a nato dokládá to, co o Švédsku sám píši ("Snadno [tam] vznikají ghetta a asimilace klopýtá."). Jakákoliv diskuze tak ztratila smysl...

      Jinak samozřejmě, že je věc mnohem komplikovanější než je možné načrtnout v jednostránkovém komenáři (a samozřejmě, že imigranti mohou způsobovat za určitých podmínek škody, protože záleží ne univerzu různých podmínek, jak imigrační politika funguje). Můj text měl spíše představit argumenty (tu silnější, tu méně), že imigrace i ne zrovna hvězdných přistěhovalců může hostitelské zemi pomoci.

      Vymazat
  4. Dobrý den, docela terfný komentář k této věci měl nedávno J. Keller - http://pravo.newtonit.cz/default.asp?cache=776592 - Světová banka si ví rady

    Naši senioři, tvrdí ekonom, by měli uprchlíky vítat s otevřenou náručí. Jejich příliv posílí ekonomiku protože se uplatní v mnoha oborech, rozhýbou odvětví strádající nedostatkem pracovní síly, což ve svém důsledku zhodnotí nemalé úspory důchodců.
    Na straně druhé sníží jejich vstup do pečovatelských služeb cenu práce v tomto oboru, takže senioři kvůli nim nejen zbohatnou, nýbrž budou si zároveň moci dovolit platit lacinější péči. Přední ekonom Hernan Winkler se proto nestačí divit, proč zvláště starší lidé jsou velmi často hlasitými kritiky přijímání migrantů. Vždyť jim přicházejí zpříjemnit stáří.
    Jak už to u některých ekonomů bývá, jejich teorie jsou tím elegantnější, čím úplněji odhlížejí od pouhé reality. Jak je to tedy ve skutečnosti? V mnoha zemích Evropy je pečovatelská služba placena už nyní tak mizerně, že si rodiny se seniory vypomáhají nejrůznějšími způsoby. Například ve Španělsku je běžné, že se chudí migranti ze zemí Latinské Ameriky starají o nejstaršího člena domácnosti pouze za stravu a ubytování.
    V Itálii pečují o staré lidi často v neatraktivních podmínkách ženy z Česka, Slovenska a Rumunska. Profesně školení sociální pracovníci na to pohlížejí s nelibostí, protože jim srážejí platy a nerespektují standardy v sociální práci. Expert Světové banky nyní slibuje, že příliv laciné pracovní síly z ještě chudších zemí péči o seniory dále zlevní. S nějakým sociálním dumpingem si hlavu neláme. Zda budou i nově příchozí pracovat jen za byt a stravu, to se z jeho studie nedozvíme.

    Jinak můj názor je, že s rostoucí automatizací a přesouváním prac. pozic do Asie bude té práce stále méně. Připadá mi paradoxní, že na jedné straně sem zveme migranty, aby zde pracovali zejména na méně kvalifikovaných pozicích, na druhé straně se dobrovolně těch pracovních pozic vzdáváme ve prospěch zejména Číny, Indie a dalších zemí, kam firmy stěhují své továrny.
    Tuším, že Francie na to už doplatila. Nalákala do země spoustu přistěhovalců a teď po jejich úspěšném zmnožení odlivu firem na východ si s nimy neví rady.

    OdpovědětVymazat
  5. A takhle se poznají slabomyslní lidé... přečtou si kousek někde něčeho a hned udělají závěr a psychologicky přesvědčí sami sebe, že mají pravdu - to se logicky děje u lidí výše postavených, kteří nemají dostatečné vzdělání (pozor nemyslím titul, ale inteligenci a chování). Pak je tu ale naštěstí dle Gaussova rozdělení většina, která je v pořádku a trochu ji to myslí.
    Je jasné, že ten článek je naprosto zcestný vůči naší situaci.
    Jsem z maloměsta a práci sehnat je velký problém. Najít práci vyhozeným starším lidem je opět velký problém. Ano zaměstnají vás, ale za 60Kč / hod. a ještě vás sedřou z kůže. Pokud budete odporovat, tak vás vyhodí, protože mají pořád mnoho zájemců o práci. Čili, pokud bude příval dalších lidí, tak ohodnocení pracovní pozice opět klesne kamsi a nikdo vás opět nezaměstná. Už dneska je to celkem "votřes" dělat v obchodě a prodávat uzeniny nebo práce v supermarketu. Velké firmy zaměstnávají levnou pracovní sílu, která přichází z Polska, Ukrajiny a dalších východních zemí. Je pravda, že my zase prcháme na západ.
    Navíc jak už tu někdo psal: podnikatelé přesouvají své firmy do Asie.

    Zkrátka ať sem ti lidé nechodí, nečeká je tu nic dobrého a nás taky ne. Práci tady neseženou a kdyby náhodou ano, bude mizerně placená, zjistí, že zůstat někde na ubytovně a pobírat dávky se vyplatí. Ostatně jak sem na to přišel ? Stačí se podívat na Romy, většina to tak praktikuje.

    Na závěr řeknu, že Migrace je nutná, ale v tisících za rok. Navíc musí platit pravidlo, že co přiteče, to taky odteče. Našimi Imigranti jsou odjakživa lidé z Ukrajiny, Polska atd... nepotřebujeme si přece náš stát obsadit někým jiným!
    Peace.

    OdpovědětVymazat