Občas se stává, že žáci, kteří byli učiteli považováni za nepříliš zdatné, to nakonec v životě dotáhnou daleko. Naopak "šprti" mnohdy nenaplní na ně kladená očekávání. Rostoucí množství studií skutečně ukazuje, že inteligence či formální znalosti nejsou nutně nejdůležitějšími faktory určující budoucí sociální, ekonomický či rodinný statut svého nositele.
Gabriella Conti s kolegy (pdf) se nadto zaměřili i na vliv popularity. Využili dlouhodobou studii, v níž respondenti-žáci anonymně udávali až 3 jména "nejlepších přátel", šlo tedy do-jisté-míry objektivně sledovat intenzitu, jak je kdo a kým oblíben. Studie zjišťovala detailní informace nejen o dětech, ale i o jejich rodičích (řadu dalších faktorů ovlivňujících životní ne/úspěch, od vzdělanosti domácnosti po kvalitu školy, bylo možné tedy odfiltrovat), navíc trvala mnoho desetiletí, takže šlo popularitu na škole spojit s následujícími životními peripetiemi.
Co se popularity týče, nekoná se žádné překvapení. Oblíbené děti byly nejčastěji ze spořádaných rodin, šlo o jedince zajímající se o to, co bavilo i většinu spolužáků a byly vůči vrstevníkům relativně starší a chytřejší (na druhou stranu třeba rodinný příjem nehrál v popularitě žádnou roli). Popularita má významný vliv na budoucí mzdu: v dané metrice "jedno získané přátelství" navíc značilo zhruba 2% zvýšení mzdy o 35 let později, což odpovídá zhruba polovině efektu jednoho roku vzdělání navíc.
I přestože se zdálo, že širší síť přátel již na škole může člověku dát více informací, příležitostí k zaměstnání, více vzájemných úsluh, ukázalo se, že i populární děti, které se odstěhovali daleko, dosahují vyšších pracovních úspěchů. Za životním zdarem tedy spíše stojí jejich schopnost vybudovat a udržovat dobré osobní vztahy a umět se přizpůsobovat kolektivu či jej formovat.
Psáno pro Vesmír.
Žádné komentáře:
Okomentovat