Pro čtenáře blogu

Řada mých popularizačních článků je o primárním výzkumu (obvykle se to snažím nějak naznačit). Z toho plyne, že poznatky byly zjištěny prvně, často jen na malém a specifickém vzorku pokusných subjektů, v jedné zemi...

Zda zjištění platí i za jiných okolností, je nutné (obvykle) ještě ověřit. Třeba, že mnozí američtí studenti mají sadistické sklony, vůbec neznamená, že podíl sadistů na českých školách je stejný a o starších občanech (u nás i v USA) výzkum nevypovídá skoro nic.

Věda je redukcionistická, což znamená, že postupně zkoumá jen velmi omezené výseky reality. V konkrétním výzkumu nalezený efekt může být podstatný a téměř vždy převažovat, ale v komplexnosti světa je to spíše výjimkou. Většina efektů se projevuje jen za určitých podmínek, velmi vzácně a některé efekty se objevují jen v laboratořích (pdf). Proto zjištění, že lidé jedí méně, je-li jim servírováno z menších talířů, neznamená, že každý z nás a za všech okolností zhubne, jakmile si pořídí menší nádobí.

Některé články popisují ucelený směr výzkumu (popř. způsoby zkoumání), takové texty už poskytují poměrně přesný obrázek o tom, jak lidé vnímají, rozhodují či jednají (či jak to vše zkoumat). Přesto, ve společenských vědách neexistují (možná příliš silné slovo, ale pravdě nejblíže) neměnná fakta. Lidé (a jejich skupiny) se učí, jejich charakteristiky se vyvíjí, kultura se proměňuje, takže reakce, které sledujeme v jedné době, mohou být později jiné. Navíc ani vědecké metody nejsou bezchybné; mnoho poznatků je postupně upravováno či i zcela vyvráceno.

Zkrátka, při čtení si vždy udržte kritické myšlení a vědcům či odborníkům bezmezně nevěřte, i když na pomyslné stupnici důvěryhodných zdrojů stojí nejvýše.


pH