pátek 19. září 2014

Nakonec přežijí jen hlupci

Když se v ekonomii učí koncept méněcenných statků, používá se jako úderný příklad pořízení dítěte (ano, jazyk ekonomie je někdy necitlivý). Roste-li bohatství či příjem člověka, poptává méněcenných statků totiž méně. Zámožní lidé si sice mohou dovolit více všeho, orientují se ale spíše na jiné statky. V bohatnoucích společnostech se méně využívá MHD, roste ale nákup osobních vozidel, ubývá tuzemských dovolených ve prospěch zahraničních a rodiče si pořizují méně dětí ve prospěch jiných zážitků.

I když je to zdánlivě paradoxní, pro vysoko-příjmové, vzdělané občany se totiž investice do dětí radikálně prodražují, zejména svým časem. Jelikož se mohou realizovat v nespočtu kariér, podnikat výlety kamkoliv, navštěvovat představení, jednoduše si mohou více užívat, každé pořízené dítě je o část toho všeho připravuje. Naopak pro chudšího rodiče nemá čas strávený s dítětem tolik alternativ, navíc může brát početnou rodinu coby zajištění na stáří. Z uvedené dynamiky proto vyplývá, že v bohatnoucích společnostech bude klesat porodnost (což více-či-méně pro současný svět platí).

Satoshi Kanazawa (pdf) šel s úvahou ještě dále. Uvedený vývoj do jisté míry tlumila genderová nerovnost. Ženy mívaly nižší vzdělání i příjem a zůstávaly proto s dětmi doma. Vyšší příjem muže či domácnosti se tedy mohl promítnout do vyšší životní úrovně a porodnost zároveň zůstala relativně vysoká. S rostoucí emancipací, kdy ženy pomalu překonávají muže ve vzdělanosti a mzdový diferenciál mezi pohlavími se také snižuje, tento mechanismus ale vymizí.

Přijmeme-li fakt, že k vysokému příjmu obvykle vede vyšší inteligence, lze predikovat, že čím budou oba manželé inteligentnější, tím menší je pravděpodobnost, že si pořídí potomka. Kanazawa využil rozsáhlého britského šetření, v němž jsou již od roku 1958 respondenti pravidelně testováni a dotazováni na širokou třídu otázek, včetně ochoty mít děti a později i zda děti měli. Jak se dalo očekávat, čím inteligentnějším respondent byl, tím méně dětí – resp. vůbec žádné, si plánoval pořídit. Nárůst IQ o 15 bodů značil 35% snížení ochoty mít dítě u žen a 27% u mužů.

Ochota mít dítě (první sloupce) či zůstat bezdětný (druhé sloupce) v závislosti na IQ respondenta. Kanazawa, jak je u něho dobrým zvykem, obarvil data pasivně agresivně u žen růžově a u mužů modře.
Data o skutečném rodičovství rovněž ukázala, že inteligentnější ženy zůstanou spíše bezdětné. U inteligentních, bohatých mužů však podobný vztah neplatí, potomka si nakonec s někým pořídili (možná lépe formulováno, partnerky inteligentních mužů zajistily, že si pořídili). Přesto, je-li inteligence silně dědičná, přitom vliv matky je geneticky intenzivnější, výsledky znamenají, že moderní, bohaté společnosti budou v průměru postupně hloupnout.


Psáno pro Vesmír.

5 komentářů:

  1. Tak už chápu, při pohledu na dnešní mládež, že oni za to nemohou :-)

    OdpovědětSmazat
  2. Nebylo tohle nalezeno už dávno, že hloupější lidé mají v průměru více dětí? Plus další nedávné studie ukazující postupné snižování simple reaction time za poslední století, což je silný korelát inteligence, a argumenty, že už není evoluční tlak na možná až stovky genů zodpovědných za inteligenci.. Ale snad to nebude tak zlé:-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ano, uz Jim Flynn a konto podobnych vysledku navrhoval, aby se do vody pridavala antikoncepce, aby se produkce hloupejsich omezovala (chytri by brali nejaky protilek)... ;-)

      Prinosem Kanazawi jsou data, ma lepsi a dlouhodobe testy IQ a jelikoz ma i ocekavani/planovani deti, je docela schopen odfiltrovat vlivy budouciho vzdelani/prijmu... takze muze primeji sledovat vztah inteligence a porodnosti (ja jsem clanek postavil naopak na vlivu prijmu).

      Kazdopadne bych zavery neprecenoval, muze se stat modou mit hodne vzdelanych deti ("zazitkove statky"), technologie v budoucnu asi take ulehci vychovu deti, zejmena budeme-li vsichni zit ve virtualni realite... :-)

      Smazat
  3. Máte nějaký podklad pro tvrzení, že vliv matky je geneticky intenzivnější?

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Korelace úrovně vzdělání/IQ je silnější mezi dítětem a matkou než otcem; spekuluje se, že geny odpovědné ze kognitivní schopnosti jsou více na chromozomu X... odkazy na původní studie jsou v referovaném článku.

      Smazat