Důsledky monitorování zaměstnanců

Řada lidí se práci v zaměstnání vyhýbá, seč může. V ekonomii dané chování spadá pod problém "pána a správce": existují-li nedokonalé, asymetrické informace, jinak spolupracující strany raději upřednostňují své zájmy než zájmy společné. Náklady na detailní sledování zaměstnanců by byly jednoduše příliš vysoké (navíc vzniká problém, kdo bude sledovat sledující), takže jisté úrovně "ulejvání" či zneužívání firemních prostředků se společnosti vyhnout nemohou. Ty proto motivují zaměstnance, ať již výkonově-penězi, tak se snaží, aby je práce bavila, vnitřně odměňovala a brali cíle firmy za své - prostě, aby je nenapadlo podvádět. V mnohých oborech to však tak snadno udělat nelze.

Lamar Pierce, Daniel Snow a Andrew McAfee (pdf) však ukázali, že technologický pokrok může přinést i zde řešení. Využili k tomu postupnou, dvouletou implementaci komplexního restauračního software, který zpracovává objednávky, vydávání jídel z kuchyně či úhrady účtů, do 392 restaurací v 38 amerických státech. Software je i do jisté míry schopen detekovat zpronevěry zaměstnanců. Ty se pohybují od odnášení či nepřiznané konzumace potravin a pití po řadu technik odklánění úhrad hostů do kapes číšníků.

Průměrný týdenní obrat restaurací v týdnech před a po (červená úsečka) uvedení IT monitoringu.

Tým ekonomů zjistil, že IT monitoring upozorňující na možnou zpronevěru sníží četnost zlodějin o 22 %. Po jeho implementaci především „naroste“ prodej alkoholu, asi o 11 %, nejčastější to zdroj okrádání restaurací zaměstnanci (a také nevýznamnější zdroj jejich zisku). Hlavní přínos monitorování nicméně tkví v produktivní změně chování zaměstnanců – zvýší svoji snahu. V amerických reáliích totiž číšníci a servírky dostávají jen minimální fixní mzdu a případně podíl z útraty "svého" stolu, většinu příjmu získávají však ze spropitného (o které se pak dělí s dalšími, neobsluhujícími, zaměstnanci). Nemohou-li již tolik "ždímat" restauraci, orientují svoji snahu už jen na lepší práci či motivují hosty k objednávání dražších či více jídel a nápojů. Celkový obrat restaurací vzrostl zhruba až o 7 %, jakož se i zvýšila průměrná úroveň spropitného.

Studie zároveň ukazuje, že důvodem je přímo zlepšení práce číšníků, servírek a barmanů a nikoliv jejich jiné složení, tedy že by po zavedení monitorování velmi nečestní či neschopní zaměstnanci odešli či byli vyhozeni (i když se zdá, že implementace software také přiměla "známé zloděje", aby sami změnili působiště). Výzkum tak rovněž dokazuje, jak velký vliv na úspěch firmy má její pracovní kultura a nastavená pravidla a nikoliv mít jen ty správné lidi.