Při zvažování zásadních historických událostí, ať již pozitivních, či tragických, nejvíce zaujme charismatický vůdce. Dle teorie velkých osobností jsou to právě mimořádní jedinci, jejich neopakovatelná osobnost, úsilí, vize a unikátní nápady, bez kterých by k dějinám – posunujícím událostem nedošlo. Bez Krista by nebylo křesťanství, bez Hitlera 2. světové války, bez Forda automobilismu, bez Babiše desítek tisíc nadměrných úmrtí na covid-19.
Kritici namítají, že historické zlomy nazrávají další dobu a jsou ovlivněny velkými systémovými silami. Situace ve 20. a 30. letech minulého století v Německu by nějakého nacistu prostě zrodila – národovectví, revanšismus a antisemitismus byly mezi Němci normou, stačilo jich jen umně využít. Podobně sériovou výrobu spotřebního zboží, ať již aut, či čehokoli jiného, by někoho napadlo zavést.
Je těžké rozhodnout, který z těchto pohledů lépe odpovídá dynamice
společenských posunů, jelikož je složité vyhodnotit, jak by se svět
vyvíjel, kdyby určitého jedince nebylo. Nedávná studie ekonomických
historiků pod vedením Saschi O. Beckera se o to však pokusila u rozmachu
protestantství v 16. století.
Využili k tomu nově dostupných materiálů o korespondenci a životě
Martina Luthera. Vliv Luthera totiž nebyl jen výsledkem jeho kritiky
odpustků a teologických výzev katolické církvi, ale byl významně posílen
jeho strategickým využíváním sociálních vztahů. Díky svojí neskutečné
pracovitosti (a postupnému zlepšování poštovního systému) vedl
korespondenci s téměř 130 osobnostmi po celé střední Evropě. Mezi
adresáty byli nejen kněží, ale i šlechta, státní úředníci a bohatí
obchodníci. Pravidelně vystupoval s kázáními v různých městech a na své
univerzitě ve Wittenbergu vychovával zástupy studentů, kteří jeho učení
předávali dále.
Becker s kolegy se zaměřili právě na tato sociální spojení utvořená prostřednictvím dopisů, osobních návštěv a pěstování následovníků na univerzitě. I přes svůj workoholismus Luther nebyl schopen pokrýt všechna důležitá města. Někde měl síť vlivu větší, někde neznal nikoho – bylo tedy možné ukázat, jak se jeho přímý osobní vliv dokázal projevit.
 |
| Podíl měst, která přijala protestantismus do roku 1530, podle charakteristik, zda tam byl adresát Lutherovi korespondence, jeho návštěvy, studenta či sumy všech jeho kontaktů (žlutá ano, oranžová ne). Obrázek byl přeložen a vytvořen pomocí ChatGPT z anglického originálu a čísla trochu nesedí. Originál zde. |
Studie ukazuje, že byl sám schopen vytvořit multiplexní síť – vrstvenou a vzájemně propojenou sociální strukturu, která umožnila rychlé přijetí protestantských idejí. Města s přímými vazbami na Luthera měla více než dvojnásobně vyšší pravděpodobnost, že do roku 1530 přijala protestanství než jinak srovnatelná města – co do počtu obyvatel, univerzit, přístupu k splavným řekám či moři nebo velikosti trhu. Byla tak vyvrácena dosavadní vedoucí teorie, že protestanství za svůj vzestup vděčí hlavně knihtisku, který dokázal rychleji zpopularizovat obecnou nespokojenost s katolíky.
Výsledky ukazují, že jednotlivec s jasnou vizí a dobrými sociálními dovednostmi může změnit svět. Anebo obráceně: zůstaneme-li nečinní a nedokážeme pevně stát za svými ideály, nezmění se nic. Přenecháme budoucnost těm, kdo se jednat nebojí.
Psáno pro Lidové noviny.
