Volby od srdce či kvůli peněžence?

Jaké politické názory občané zastávají – a koho následně volí – je ovlivňováno nespočtem motivů. Dají se však zhruba rozdělit na etické a zájmové. Ty první akcentují, že bez ohledu na vlastní schopnosti a příjem někteří věří, že osud člověka je natolik ovlivňován podmínkami, do nichž se narodil a okolím, že je nezbytné pomáhat znevýhodněným a proto i nuceně brát bohatým. Jiní jsou hluboce přesvědčeni, že člověk je za svůj život odpovědný především sám a jakékoliv státní zásahy ničí motivace lidí a jejich rodin pomoci si sami (či získat dobrovolnou pomoc) a vytváří jen další problémy.

Druhý, zájmový motiv naopak předpokládá, že voliči zaujímají takové politické postoje, z kterých za dané situace tyjí. Chudí, nemaje zrovna co ztratit, chtějí přerozdělování a státní regulaci, bohatí je nechtějí platit a proto oponují.

Nattavudh Powdthavee a Andrew Oswald (pdf) přišli s novým důkazem pro druhý, spíše ponuřejší, pohled. Využili dlouhodobé britské šetření, jehož respondenti každý rok odpovídají na baterii otázek, třeba i ohledně svých politických názorů či vývoje příjmu a bohatství a to včetně, zda vyhráli v loterii. Jelikož taková událost je nutně náhodná, lze prozkoumat, jak překvapivé zbohatnutí ovlivní, komu výherce v dalších volbách hodí volební lístek.

Procento lidí, kteří změnili svou volbu pro pravicovou stranu (tedy ji v minulosti nevolili), v závislosti na velikosti výhry.

Ukázalo se, že výherci loterie začnou oponovat státnímu přerozdělování a považují aktuální rozdělení bohatství ve společnosti za spravedlivé. Mají rovněž tendenci se stávat pravicovými voliči a tedy upřednostňovat britskou Konzervativní stranu. Efekt nastává zejména u mužů (nicméně oni častěji sázejí a proto, z definice, i v průměru více vyhrávají), jakož i u výherců vyšších částek.


Psáno pro Vesmír.