Zobrazují se příspěvky se štítkemkonopí. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkonopí. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 17. června 2014

Zpráva čističů odpadních vod: Česko královstvím perníku

Zjistit, jak je v populaci rozšířeno užívání drog, není lehkým úkolem. Spotřeba je ve většině zemí odsuzována, někde trestná. Uživatelé nemají žádnou motivaci výzkumníkům své chování odkrývat. Ti, kteří se přesto svěří, mohou svou konzumaci bagatelizovat, jiní naopak přehánět. Nemluvě o tom, že si skutečné spotřebovávané množství nemusí ani uvědomovat, natož pamatovat. Christoph Ort s kolegy (pdf) se proto zaměřili na (skoro) neutajitelný důsledek konzumace a analyzovali odpadní vody v desítkách čističek v 21 zemích Evropy.

Potvrdili, kromě jiného, železný zákon ceny, kupř. nejdražší analyzovaná droga, kokain, byl nejvíce spotřebováván v nejbohatších regionech, v Amsterdamu, Londýně či Zürichu; v jižní a východní Evropě naopak minimálně. Z dat se dá odhadnout, že v evropských městech se každý den spotřebuje zhruba tuna této drogy, což znamená denní obrat trhu přes 4 mld. korun.

U metamfetaminu (pervitinu) je situace odlišná, ovlivňují ji spíše faktory nabídky. Vedení ve spotřebě udržují dvě republiky, Česká a Slovenská. Praha, České Budějovice, Bratislava a blízké německé Drážďany vedou žebříček perníkem nejpromořenějších měst (i když se zdá, že jeho spotřeba obecně klesá, u Čechů platí opak). Ani u metabolitů konopí nejsou české odpadní vody pozadu, když se umístily v první čtvrtině zemí, za notorickým favoritem, Nizozemím, a dále Španělskem a Francií.

I další výsledky jsou poměrně očekávatelné; spotřeba drog roste o víkendech a státních svátcích a ve větších městech je rozšířenější než na venkově. Výsledky jsou – překvapivě – velmi podobné těm, které byly získány dotazníkovými šetřeními.


Analýza odpadních vod s ohledem na obsah metabolitů kokainu. Šedé oblasti jsou intervaly minimální a maximální koncentrace látky ve vodě v daném městě (v mg na tisíc obyvatel denně). Červená linka symbolizuje významný nárůst spotřeby, modrá linka pokles.

Analýza odpadních vod s ohledem na obsah metabolitů metamfetaminu. Šedé oblasti jsou intervaly minimální a maximální koncentrace látky ve vodě v daném městě (v mg na tisíc obyvatel denně). Červená linka symbolizuje významný nárůst spotřeby, modrá linka pokles. Jak patrno, na Prahu rozsah grafu nestačil; pro hodnotu 351 mg/1000p/d by musel být o polovinu delší.

Analýza odpadních vod s ohledem na obsah metabolitů extáze. Šedé oblasti jsou intervaly minimální a maximální koncentrace látky ve vodě v daném městě (v mg na tisíc obyvatel denně). Červená linka symbolizuje významný nárůst spotřeby, modrá linka pokles. V případě Utrechtu by graf musel být 60krát delší, aby zachytil maximální hodnotu (jde však o důsledek likvidace nespotřebovaných tablet házením do odpadu; nicméně stojí i za upozornění, že Utrechtská univerzita je největší v Nizozemí a jedná se o oblíbený cíl výměnných studentů v programu Erasmus).

Analýza odpadních vod s ohledem na obsah metabolitů konopí. Šedé oblasti jsou intervaly minimální a maximální koncentrace látky ve vodě v daném městě (v mg na tisíc obyvatel denně). Červená linka symbolizuje významný nárůst spotřeby, modrá linka pokles.


Psáno pro Vesmír.

středa 28. srpna 2013

Marihuana jako spása silnic

Zákony na lékařské využití konopí umožňují pacientům získat od lékaře předpis na dávku marihuany. Obvykle také povšechně dekriminalizují pěstování, držení a užívání konopí. 20 amerických států si již prošlo debatou, zda marihuana vede k zločinnosti a otevírá cestu k těžkým drogám či naopak má významné pozitivní medicínské dopady, je bezpečnější než řada legálních drog a kriminalita je vyvolávána spíše represivní politikou státu – a zákony schválily.

Užívání konopí a pití alkoholu jsou přitom, ekonomickým žargonem, substituty. Roste-li spotřeba jednoho, klesá spotřeba druhého, jelikož oba uspokojují „podobné“ potřeby. Dalo se tedy očekávat, že ulehčený přístup k jointům vyvolá pokles konzumace alkoholu. (Proto se hlasy proti legalizaci konopí dají mnohdy vysledovat k lihovarnickému a pivovarnickému průmyslu.)

A jelikož alkohol je význačnou příčinou dopravních nehod, nejčastějším to důvodem smrti mladých osob, D. Mark Anderson, Benjamin Hansen a Daniel I. Rees (pdf) mj. zauvažovali, že snazší zpřístupnění konopí by mohlo vést i k poklesu úmrtí na silnicích.

Nejdříve potvrdili, že ve státech s volnějším přístupem k marihuaně skutečně pokleslo opíjení se alkoholem. Nato zvážili celou baterii rozdílů mezi státy s povoleným užíváním konopí a státy represivnějšími (od tolerance volání mobilem po přísnost vydávání řidičských průkazů) a dokázali, že nástup konopí skutečně vede k poklesu počtu smrtelných dopravních nehod o 8-11 %.

Vývoj počtu smrtelných dopravních nehod u lidí 20-39 let ve státech se schválenými zákony o lékařském využívání konopí (černé čtverce) a státy bez zákonů (křížky). Rok 0 značí začátek platnosti zákona.

Výsledky pochopitelně neznamenají, že řízení pod vlivem marihuany je bezpečnější (i když to některé studie naznačují). Provedená analýza nic podobného neumožňuje zjistit. Alkohol se totiž často konzumuje v hospodách, na večírcích, tedy mimo bydliště, naopak marihuana se obvykle kouří v pohodlí domova. Výsledky mohou znamenat jen to, že s rozšířením konzumace marihuany se omezil počet jízd pod vlivem. I to je však samozřejmě přínos.