Asi nikdo by nezavítal do nemocnice, pakliže by věděl, že v ní nebudou nejkvalifikovanější lékaři. Je však veřejným tajemstvím, že zejména ve fakultních nemocnicích k podobným situacím pravidelně dochází – každoročně se koná několik oborových lékařských konferencí, kam odjíždějí seniorní, nejlepší lékaři, kteří na nich vystupují jako řečníci, vedou diskuzní panely či se scházejí se starými známými.
Nemocnice mají v daných termínech na výběr mnohem méně personálu, zůstávají spíše mladší lékaři, kteří jsou navíc přepracovaní více než jindy. Nebylo by žádným překvapením, kdyby péče o pacienty trpěla. Dle studie Anupama Jeny a kolegů (pdf) je tomu však spíše naopak.
Koná-li se v USA konference kardiologů či odborníků na oběhové nemoci, klesá ve fakultních nemocnicích úmrtnost na infarkty a jiná akutní srdeční onemocnění u rizikových pacientů. Zatímco v „normální“ dny nepřežívá celá čtvrtina pacientů, v „konferenční“ dny umírá toliko 17,5 % pacientů přijatých se srdečním selháním (u nerizikových pacientů a u běžných nemocnic podobný efekt nalezen nebyl). Závěry přitom nejsou ovlivněny jinou skladbou pacientů, ani jejich problémů, ani různým využíváním nemocničního vybavení, vše je v konferenční i v normální dny podobné.
Výsledky studie pochopitelně neznamenají, že byste s podezřením na infarkt neměli okamžitě spěchat do nejbližší nemocnice. Upozorňují, že i v medicínské péči může dojít k situaci, kdy začne více škodit než pomáhat.
Psáno pro Vesmír.
