Stačí jedna cigareta a budete vydělávat méně

Kuřáci pobírají nižší plat, jak univerzálně ukazují příjmové statistiky. Jsou i méně zdraví, což je rovněž poměrně přesně dokumentováno na nižší době dožití a častějším využívání lékařské péče. Z toho pramenící nižší produktivita a vyšší absentérismus (jak kvůli nemocem, tak kvůli pauzám na zapálení si) by mohly samy nižší příjem vysvětlit. Vedle toho kouření může i signalizovat, že kuřák je člověk netrpělivý, s chabou sebe-vůlí, špatně zvládající stres, což nejsou zrovna znaky, které zaměstnavatelé oceňují.

Nicméně věc není tak přímočará, některé studie „cigaretový efekt“ nacházejí jen u mužů a dopad na mzdy žen se nezdá být významný. Z dalších dat zase vyplývá, že kuřáci mají nižší vzdělání, což pochopitelně má také dopad na jejich příjmy.

Studie Julie L. Hotchkiss a M. Melindy Pitts (pdf) z Federální rezervní banky v Atlantě do problému vnesla více světla. Ekonomky využily šetření amerického Národního institutu pro rakovinu běžícího již od roku 1992, které sleduje nejen vývoj spotřeby cigaret a cen, ale i nejrůznější socio-ekonomické charakteristiky lidí, kouřících i normálních. Potvrdily, že nekuřáci berou zhruba o 24 % více než kuřáci. Nicméně za 17 procentních bodů tohoto poklesu mohou kuřáky sdílené charakteristiky, zejména jejich nižší vzdělání (a i určité osobnostní charakteristiky). Za zbytek (tedy asi 7 p. b.) pak může kouření samo.

Asi nejdůležitější je zjištění, že efekt je stejný bez ohledu na intenzitu kouření. Zda člověk spotřebuje jednu cigaretu denně či celou krabičku, nehraje roli, vydělává méně. Což dále potvrzuje, že nižší mzdy kuřáků jsou důsledkem toho, že mají horší lidský kapitál (jakýsi naakumulovaný souhrn vzdělání, znalostí, schopností), ne nutně tím, že by byli obecně méně produktivní (třeba kvůli nemocnosti). Eventuálně je zaměstnavatelé vesměs nesnáší. Také se ukázalo, že kuřáci, kteří natrvalo přestali, mají schopnosti, které trh práce oceňuje, protože jejich platy jsou vůbec nejvyšší.